Deset let stará poezie, zdá se, říká, že skládaly se básně o zavřených obchodech a zrušené výuce… V tomto případě však jde o malý střep dojmu jednoho rána jinak obyčejného každodenního života studentky na malém, malebném městě:
První jarní bublifuk (2010)
Zas výuka zrušena, zbytečné vstávání!
Vodotrysk v oáze klidní tě
hlubokým hlasem.
A s tříští jak z křišťálu
letí tím sladkým vzduchem
hladké tenké bubliny.
Neprasknou o zeď oázy.
Osladí ti rozladění.
Pokračují na Dolňák.
———————————————-
Nedostupné knihy (2010)
Antikvariát až od desíti.
Do hloubky zahledíš se.
Přes sklo dveří.
Mrknul na tebe
Malý princ vedle Madridu.
Počkáš až otevřou?
———————————————————–
Toto tedy jsou dva první zveřejněné, 10 let staré, poetické kousky. Jaro 2010.